Komentáře k článku: Miláčku...
zo: Já vím přesně, jakej ten váš Eda je! On je totiž ňuchňací! :D
Jinak já jsem králíka nikdy neměla. Jen andulky - naštěstí nebyly placaté *smich*.
Ale protahujícího se králíka jsem viděla - a je to hrozně srandovní pohled :D.
---
zo.pise.cz
hroznetajne: No jo, ňuchňací, na to jsem úplně zapomněla! :D Ale na placaté andulky nezapomenu nikdy :D.
tlapka: Fuuu, když si uvědomím všechny přezdívky pro naše psy... s tím učením na zkoušku psychologie mi z toho vyplývají různí diagnózy. :D
Závidím sestru. Se mnou tyhle hry musel absolvovat děda a chudák, ani nevím, jak se vlezl pod lavici "do boudy", ale vlezl. *smich*
Králíka jsem měla kdysi dávno, ještě na základce. Schválně nepíšu králíčka, protože slibovaná zakrslost se dorostla více než pěti kil. Každopádně Eda vypadá na většího sympaťáka, než byl... ehm, Chroustal. *smich*
hroznetajne: Takže je to "normální" dávat přezdívky? :D
Mít sourozence člověka hrozně moc naučí. Ale nebojím se tvrdit, že si spolu pořádně a doopravdy rozumíme až teď, když jsme starší. Tvůj děda musí být úžasný :D :D :D.
To, že všem vyroste králík, co měl být původně zakrslý, je úplně běžné. Prodejci obyčejné králíky vydávají za zakrslíky, ve zverimexech se s tím také moc nepářou. My máme králíčka přímo od chovatelky, takže jsme viděli jeho rodiče :-),tudíž jsme měli jistotu, že nevyroste.
Chroustal?!?! :D To nemá chybu!!!! :D
movies-and-tvshows®pismenkuje.cz: Já měla taky kdysi na základce králíčka a upřímně také nevím, jak se mi rodiče povedlo přemluvit, protože můj otec je také pořádkumilovný a představa králíka u nás doma byla zcela nemyslitelná, přece jen se povedlo. Králíci jsou úžasná zvířata a rozhodně nepatří na pekáč nebo rozhodně né ty, které máte doma a pojmenované a mají vlastní pokojíček :D
Můj se jmenoval Iáček a byl úžasný :-) Eda vypadá na pěkného frajera :-)
hroznetajne: :D :D :D Děkuji :-).
Iáček je krásné jméno :-). A máš pravdu, králíci jsou super! :-)
ranmaru: Tak ten je rozhodně krásný a opravdu jsou králíci úžasní. Já si s těma svýma taky užila dost legrace, akorát jsme je chovali venku v hojnějším počtu co přesahoval přes 50, takže taková malá chovná :D Ale byla jsem naprosto unesená, když se rodili maličcí, řeknu vám... to byla nádhera, ovšem někdy i zklamání když matka nepřijala svá. Bylo to hrozně krásné, jako bych se k těm zvířatům každý den dostávala blíže a blíže a jak umí být vděční, je to nádhera.
A jistě, králíci jsou hrozně fotogeničtí, také mám pár fotek k nezaplacení :D
Teda k tomu poslednímu poznatku, já bych králíky jíst nemohla, ne po tom co mám k nim tak blízko, prostě bych to nedokázala :) (Sníst něco o co pečuji, co mám ráda a k čemu mám nějaký citový vztah? Ne a ne) :)
A ty přezdívky jsou prostě originální, já vím že jeden můj králík se jmenoval a teď pozor, bez legrace, Suriomariochuaresmartinesferdinandó :D :D Doteď nepochopím jak jsem se to dokázala naučit zpaměti :D :D
Prostě králíci jsou super a někdy opravdu legrační! :)
hroznetajne: JEEEEE!!!!! Další králíkářka! :D Mít 50 králíků je pro mě sen, akorát netuším, kam bych je všechny dávala, ale rozhodně by mě bavilo se o všechny starat. A vy už králíčky nemáte?
Králíky také nejím. Jednou nám domů přinesl soused jako poděkování králíka, staženého a připraveného rovnou na pekáč. Celá rodina jsem na to koukali a nikdo ho nedokázal upéct, natož sníst. Bylo mi ho hrozně moc líto :-(. Chápu, že králičí maso se jedlo vždycky, ale já to prostě taky nedokážu.
Suriomariochuaresmartinesferdinandó je teda opravdu velice originální, než jsi ho oslovila, tak jsi musela odříkat tenhle jazykolam? :D Docela nepraktické :D.
Děkuji za krásný komentář :-)
chaostheory®pismenkuje.cz: králíčci jsou super. vždycky slintám, když zveřejníš nějakou jeho fotku :D vypadá jako pravý flegmouš, co si umí užívat života *kafe* :D
jednou si ho chci taky pořídit.
teď mám andulku, a ty teda taky musím zpropagovat - když k tobě získá důvěru, tak se s ní taky hezky dá mazlit (akorát je tu risk, že tě sem tam kousne do obličeje :D ) a co víc - taky povídat. a řeknou ti jen chytrý pěkný věci (nebo prostě to, co je naučíš) :D
hroznetajne: Děkuji za milý komentář :-). Flegmouši to jsou nejspíše všichni :D. To jsi vystihla.
Andulky vždycky choval můj děda, všechny se jmenovaly Pepík. Ale nejlepší z těch Pepíků byl Pepík, protože s ním chodil i na záchod, jak ho měl rád :D.
chaostheory®pismenkuje.cz: :D tak tak daleko jsme to ještě nedopracovali. můj se sice jmenuje oficiálně Romeo, ale všichni mu říkají... překvapivě.... Pepíček :D a je to i jeho nejoblíbenější slovo
hroznetajne: Romeo je úžasné jméno :D :D !!! :D Ještě nikdy jsem neslyšela mluvit andulku, větší papoušky jo, ale andulky ne, to musí být super si popovídat :D. Rozhovor s králíkem je tak trošku jednostranný, no... :D
chaostheory®pismenkuje.cz: děkuji *frajer* :D fakt jsi nikdy neslyšela andulku mluvit?! tyyyjo, tak to k nám musíš hned vyrazit :D učíme ho jen hezký slova typu "miláčku", takže je super, když tak pořád sám sebe i nás oslovuje *srdce*
hroznetajne: Tak to je hezký :D *srdce*, jak se znám, učila bych ho prdel, nebo smrdíš a podobná slušná slovíčka :D fakt jsem nikdy neslyšela mluvit andulku :D akorát jednoho papouška, když jsem byla v Anglii. Vydával takové skřípavé zvuky, potom nám došlo, že napodobuje smích paní chovatelky - celkem dost věrohodně. A zpíval jingle bells, jingle bells :D
zlomenymec: Králíka jsme nikdy doma neměli, ale když je tak líčíš... no, uvidíme :D
http://dobrador.com/wp-content/uploads/2012/06/113856696799867672_uA3GDrdo_f.jpg
hroznetajne: :D :D :D :D Jeee :D Hned bych měla přidat bod, že králíci umí zpívat!
Že by? Že by?
nanohy: Taky jsme vždycky chtěly zvířátko, taky máme králíka, jenže já mám asi blbou auru a zvířata mě docela nesnášej -_- snažila jsem se s naším králíkem skamarádit, ale stejně na mě pořád koukal vyděšeně, škrábal mě a kdykoliv jsem ho hladila, bušilo mu srdce jako by měl v příští sekundě dostat infarkt :/
hroznetajne: Jeee, to mi je líto. On se ten vztah musí hezky pomalu budovat, to je stejné jako se psem, nebo kočkou.
Na králíka se musí pomalu, hlavně oni jak jsou droboučkatí, tak se bojí velikých věcí. Takže pokud to jde, tak si k nim klekám, nebo sedám na zem (ten náš už je zvyklí, ale když byl malí, tak měl strachy až epileptické záchvaty). Když k nim jde člověk potichu a pomalu, tak nejsou tak vyděšení. Potom se musí dát očichat ruka, aby králík věděl, kdo k němu jde a potom ho pomalinku a velmi jemně hladit. Ne rychle a zuřivě, ale pomalu po uších a přes oči. No a potom taky králíka nezvedat do vzduchu. Nesnáší, když létají a nemají pevnou půdu pod nohama. Takže králíka brát do náruče minimálně, hladit ho když leží, nebo sedí. To je tak pro začátek nejdůležitější :-)
No, čím méně stresu, tím delší živo :-)
vojtahavel: Zvířátka jsou fajn. Působí fakt hrozně antistresově :) Dokonce i uvažuju, že bych si pořídil kočku, jenže si myslím, že by v mé malé garsonce byla celkem chudák a navíc by tu byla pořád sama, neb jsem pořád někde v p..... :D
hroznetajne: Do kočky určitě jděte! Ty si zvyknou i na menší prostory. Já teda nejsem odborník na kočky, ale věřím, že jo, protože jako terapie jsou zvířata fakt úžasná. Nevím, jak to dělají. :D :D