Článek Ehm ehm...
Komentáře k článku: Ehm ehm...
mow: Ty jo, to je dost, že ses ozvala, Maruno
Moc hezky napsaný, docela mě to dojalo, protože je v tom opravdu vše podstatné, co se za ten měsíc událo. Já to mám samozřejmě z první ruky, takže o všem v článku vím, ale je hrozně hezký, že ses zase ozvala, protože Píšáky určitě zajímá, jak se daří jedné z nejčtenějších a nejctěnějších blogerek tady. Musíme své věrné čtenáře udržovat v obraze, páč už tady za ty roky, aspoň tedy já, mám s některými Pajšáky (všimněte si bravurní englické výslovnosti) téměř rodinný stah.
Kucky, kucky, beru tě za slovo některou z příštích kapitol opravdu napíšu já. Nic za to nechci, dlužím ti to. Ty sama jsi přece psala kozičkovou kapitolu Aničky Falči po tom, co jsem trapně machroval, zahltil jsem server Píše.cz nadměrným množstvím přístupů a byl jsem označen za bota, který se se nemohl přihlásit. Stále mám v živé paměti, jak jsem ti obsah kapitoly diktoval do telefonu, a ty jsi říkala, že na svým blogu žádný kozy a holy zadky (v překladu svaté zadky) nechceš. Protože jsi mě ale měla asi dost ráda, s hlubokým funěním jsi nakonec zhýralou erokapitolu na svém blagu zveřejnila. Sděl mi prosím výhledově své přístupové údaje a schválně, zda pozorný čtenář pozná, kterou kapitolu jsem psal já. Schválně budu psát bez vulgarismů a v ženském rodě. Pokud se ti článek nebude líbit, můžeš ho smazat, jde jen o takový džouk.
Zvolna končím, tenhle koment by byl delší, ale chce se mi trochu kadíkovat, tak se nezlob. Vítej zpět mezi aktivní Pajšáky. Tvůj future písař.
---
mow.pise.cz
hroznetajne: Ale no tak, vždyť víš, jak moc jsem zaneprázdněná žena!
Se nevytahuj, že o všem víš. Ale abys to Julince sepsal, to ne 
!
Hele, nejprve sepíšeme nějakou dohodu nebo kodex o tom, co mi sem můžeš dávat a co ne, samozřejmě erotika bude zakázaná oblast číslo jedna, tak se připrav, bude to v podstatě neuvěřitelně krušný. A taky budu mít jako podmínku, aby to bylo o mně, takže si můžeš už teď připravovat chvalozpěvy a tak dále. Dělám si prču, klidně se do mě obuj, baby. A ne, že mi změníš heslo a já přijdu tady o všechny ty skvosty, co tu mám schovaný!
Děkujeme za kadíkovací informaci, ceníme 
.
atraktivnistrasilka: 
Strašilka sportovcem, ó, to je nálepka, ve kterou jsem nikdy nedoufala.
Píše flow - to je dobrý výraz, alespoň už vím, co mi taky trochu chybí. 
Nemít to běhání, tak asi taky mlčím, protože se momentálně taky tak nějak motám mezi nespočtem různých věcí, a je toho tolik, že vlastně ani moc nevím, co bych k tomu všemu řekla. Nebo co bych řekla k čemukoli. Myslím, že tomuhle naprosto rozumím.
Je dobře, že děda je v hospicu spokojený. Není slabost si přiznat, že něco nezvládám - zvlášť, když se jedná o péči o někoho - důležité je hledat možnosti a způsoby, jak to zvládnout jinak. Což si myslím, že se povedlo. Asi jsem to někde psala, ale přítelův táta je primář na LDN, a za sebe a se vší úctou můžu říct, že je to milionovej člověk. Pacienti ho mají neskutečně rádi, protože si s nimi chodí povídat na pokoj a opravdu se o ně zajímá. Takže fakt, že člověk pobývá v nějakém zařízení, ještě automaticky neznamená něco negativního. Všechno je hrozně moc o lidech, a zrovna v těch hospicech většinou pracují lidé, kteří to vnímají jako své poslání a odpovídá tomu i jejich chování. A ten kontakt s rodinou je dle mého základ, děda musí být opravdu rád, že na něj myslíte a chodíte za ním.
Bert mě pobavil, připomíná mi to moje morče (budiž mu země lehká), které se naučilo samo vyskakovat z klece, když jsem mu otevřela dvířka (ta morčata jsou taková těžkopádná a nejsou skákavky, takže to občas bylo skutečně komické). Když měl dvířka zavřená (nemohl zrovna běhat po bytě, protože se vytíralo a nebo cokoli jiného, při čem jsme ho zrovna nepotřebovali pod nohama), pověsil se na ně a lomcoval nimi. Když jsem doma nebyla já nebo máma, tak to ale nedělal, protože dobře věděl (mrcha), že babička ho ven nepouští. 
Musím říct, že to byl šílený randál, a to zvíře vědělo, co dělá.
hroznetajne: No tak sorry, tě prostě vidím, jak sprintíš po všech možných koutech ČR . Já o běhání psala loni, letos mě vzalo... hele, asi nic moc . Lelkování.
Děkuji moc za tvoje slova, Strašilko. Nebylo to o přiznání si, že bychom to nezvládli, spíš přiznat, že to vážně není možné. Jeho zdravotní stav potřebuje už lékařský dohled, u nás kašlal, zvracel, hroutil se, třásl se. A dělali jsme, co jsme mohli. A teď? Už to nikdy nebude jako dřív, ale teď vypadá lépe. Nezlepší se to, jeho diagnóza je bohužel konečná a platná, ale myslím, že je mu psychicky a tím pádem i fyzicky lépe. Užívá si tu péči tam . Jsme tam každý den, střídáme se s mamky sestrou, sám rozhodně není a jak mu je teď podstrojováno, to prý ještě nezažil .
Jooo, morče bych hrozně chtěla k sobě do pokojíku, takové bezklecové, ale nevím, jak by se líbilo Bertovi a našim by se nelíbilo vůbec. Přesně jak píšeš - Bert nás už rozlišuje po hlase a pozná, když vejdu do pokoje já, okamžitě chce ven a ví, že já ho pustím. Stejně tak ví, od koho dostane mňamku, z koho vymámí povolení na gauč a kdo mu dovolí skákat po posteli a kdo ne. Normálně vyčůránek to je! A je schopný půl hodiny hypnotizovat dveře na terasu a doufá, že si ho někdo všimne a půjde ho pustit, neuvěřitelný .
chaoska: ale dozenes, ja toho na vysce pro radost cetla minimum
uz jsem se chystala na stezovaci clanek, ze Pise nejak nepise, malo clanku, malo komentaru (nemyslim jen u me, ale obecne). ale doufam, ze se to zas rozjede
preju, at je dedovi jen lepe a vubec celkove i tobe.
porad vaham, jestli napsat pohobny (po)karantenovy clanek, protoze u me byla taky situace dost... ehm... silena
hroznetajne: Jo, doufám, že po škole budu mít víc času i na jiné věci. Pokud nezačnu další školu, že jo .
Píše nepíše, přesně, tyvado, proč mě tohle nenapadlo napsat. Mně přijde, že trochu přeci jen píše, ale neproudí to tady jako dřív. Třeba se to s příchodem zimy a chladného podzimu zase zlepší, co? Přiláká to lidi ke klávesnicím... .
Určitě napiš, jsem moc zvědavá a jsem rozhodně moc pro! 
myfantasyworld: Jo smyšlené články v hlavě to znám, jenže na papír už je nedám. ¨
Měla jsi to hodně náročný a tak se není, co divit, že prostě pak na blog není nálada. Ono to pendlování mezi školou, rodinou a partnerem je takové zajímavá. Ale zvládáš to dobře a určitě si zkoušky zvládla skvěle i z toho práva že jo?
Co vlastně v právu máte, máte nějaké konkrétní zaměření nebo máte všeobecný pohled do práva, kdy je tam ze všeho něco. Právo ti vůbec nezávidím, takové občanské je dost obsáhlé, tam mi pomohlo, že jsme v rámci toho brali všeobecně dědické právo a trochu jsem bojovala s ústavním právem.
Jsem moc ráda, že jsi se ozvala. Ono teď to psaní hodně ubylo u většiny lidí.
hroznetajne: Právo mě, prosím pěkně, ještě čeká (za 14 dní). Moc ráda bych napsala,že je za mnou. Trošku se bojím, aby pro mě nebylo osudné. Učím se všechno jako kuchařku nazpaměť, jakmile se mě týpek zeptá na nějakou chuťovku "mimo" všeobecné zákony, jsem v hajzlíku a můžu se jít rovnou houpat do kouta. Mám zaměření na školské právo, takže se neučím všechno, ústavní jde absolutně mimo mě (ještě, že tak!), v podstatě se pohybuji jen ve školském zákoně, v zákoně o ped. pracovnících a samozřejmě v pracovním právu a vše kolem toho. Takže ne, není to tolik těžké asi, ale spíše úzce zaměřené, tím pádem je zde hodně prostoru pro různé detaily a výjimky a jiné bonbónky. Mňamkys.
Díky moc za komentář! 
A díky, že ty tu stále jsi a čteš a komentuješ, jsi naše jistota!
tetka: Přidávám se mezi ty, kteří měli "špatný období" a co sleduju kolem, tak březen/duben byl kritický pro mnoho lidí. Seš šikovná, jak čtu, co všechno zvládáš.
hroznetajne: Jo, taky jsem to vnímala. Různé nemoci, krize, divný. Díky moc za komentář, podporu a návštěvu!
zlomenymec: Zvládla jsi už jeden obor?? SUPER! Gratuluju! 
A co se mě týče, já mám nějaké články rozepsané, jenom se teď věnuju jiným věcem, no 
adil: Rychle pádící čas máš plně nabitý tím, co den za dnem přinese.Ať je to radostné, nebo neveselé, ať je člověk mladý, nebo starý, tak je život neustálý boj... Jistě i pro tebe,soudím podle toho o čem jsi napsala.Nebudu chválit, opakovala bych se už pokolikáté,ale já tě prostě "žeru" a to obdivem...Julie, ať se plní všechna tvá přání, zasloužíš si to !
---
adil.pise.cz
hroznetajne: Ty jsi zlatááá, díky . Teď si přeji dodělat právo a ekonomii, dnes si asi zajdu do kostela a pomodlím se, protože na mých vědomostech to stojí jen z malého procenta, haha .
Díky každopádně moc za podporu .
rebarbora: No, neměla jsi zrovna jednoduché období 
Ale důležité je, že jsi to zvládla a jsi tu s námi, i když je o tobě slyšet míň, než bychom si přáli Se školou držím palce a s dědou si nedělejte výčitky, myslím, že od určité bodu prostě není v silách rodiny zvládnout komplet péči, a hlavní je, že za ním chodíte a že je v hospicu spokojený
PS: Taky mám hafo rozepsaných článků a pořád se nějak nemůžu dokopat je dokončit 
PPS: A tvoje články plné citoslovcí jsou super 
hroznetajne: No jo, vždycky může být hůř . Díky moc za komentář . Tak jsem ráda, že alespoň někdo to tu stále rád čte .
tlapka: S tím psaním článků v hlavě jsi to krásné vystihla. Nebo aspoň si ten článek namluvit a pak přenést na (virtuální) papír! To by bylo flow, že by všichni koukali. Jinak s tou upadající aktivitou tady jsi trefila hřebík na hlavičku podruhé, říkala jsem si, že ta karanténa by nás mohla všechny pěkně nakopnout a první dva týdny to tak i vypadalo. Tvoje shrnutí je super, nechceš je psát pravidelně? Expresní zprávy? 
Ale čemu se divit, když toho na jednoho muže být tolik, čehož jsi zářným důkazem... Doufám, že ti ty pozitivní věci dávají dost energie a síly na zvládnutí těch negativních. A pro jistotu posílám ještě trochu že svých zásob! 
hroznetajne: Jooo, holka, když on život není zajímavej pořád 
, psát takové reporty bych mohla, jenomže nechci, aby to bylo pořád jenom o mně , se to ve mně prostě pere. Dílema.
Díky moc za komentář !!!
brutally-honest: Myslím, že tenhle rok celkově na sebe nemusíme mít nějak extra vysoký nároky, hlavně že to nějak zvládáme :- ) Jinak já bych třeba psala články častěji, ale vždycky když to po nějaký době zkusím, tak se akorát naštvu, jak ten web (ne)funguje :- D
hroznetajne: To je přesně napsáno, moje nároky klesly do temné hlubiny, možná ještě níže .
Nefuguje? Nesmíš od něj mít přehnané nároky (a jsme u toho zase). Já už velmi dlouho píšu články do Wordu a sem je pouze kopíruju do textového okénka a minimálně upravuji, okamžitě publikuji. V podstatě to tady už nic jiného neumí. Pokud uděláš nějaký krok navíc, omylem se ti smaže blog nebo se nebudou publikovat články na hlavní stránce nebo vznikne černá díra. Tak bacha na to... Asi sepíšu manuál .
damn-girl: A to si toho stihla spoustu a spoustu. Toho dědy je mi moc líto, ale je super, že našel místo, kde je spokojený a zvládá to. Mé babičky s dědou pomocnou ruku zatím stále tolik nepotřebují, ale vždy, když si představím, že i na to se jednou musím připravit a že bude hůř, okamžitě se mi hrnou slzy do očí.
Che che, s prací to snad bude fajn .
hroznetajne: To víš, to je život. Jak máme krásné bytí, čeká nás všechny, bohužel, nebo bohudík, i to nebytí. A je to hrozně bolestivý... Tak užívej každé minuty, kdy s prarodiči jsi .
Tak joooo, držím stále palce! 