Hele, stačí menší spánkový deficit, naprosto šílející spolužáci, debilní počasí a už je zaděláno.

Mého prince na bílém koni (nebo na králíkovi, ale to už tady jednou bylo...) nechme stranou. Já má na mysli úplně jiného prince. Ale toho taky moc miluji, tak ono to bude fuk.

Pár snímků (hlavně jídla) z nedělní oslavy narozenin.

V mém životě asi budou stále věci, kterým se nepřestanu divit. Svět je plný zvláštností, šílených paradoxů, nelogičnosti a chaosu. A já nestačím žasnout.

jsem šla kolem. A jen tak na Vás musím hodit zase trochu té mé tíže, co musím vláčit. Já jsem ale chudinka malinká.

Odjet do Kérkonoš jsme se rozhodli tak nějak narychlo a hekticky. Ale možná to tak bylo nejlepší. Taťka si sice zapomněl pyžamo, ségra ponožky a já tepláky, ale lyžovačka neměla chybu.

PRVNÍ NAROZENINY MÉHO BLOGU JSOU TU. A já jsem si pro Vás připravila něco exkluzivního!

Sama ze sebe. A teď pozor vážení, budu si hodně stěžovat a plakat. Život je TAK nespravedlivý. Fňuk.

Taky máte doma takové ty historky, co se předávají z generace na generaci, občas taková vzpomínka vyplave na mysl a vy ji musíte říct ostatním? A protože jsem outsider bez kamarádů, musím ji říct vám. Není zač.

Protože příští týden jdu dělat řidičák. A jestli ho udělám, tak se rapidně zvýší statistiky s počtem přejetých lidí, co šli jen tak mimochodem po chodníku.