A nebo snad ano?

Co mě zklamalo, co mě překvapilo, co jsem očekávala a jaká je realita? Já a SŠ.

Plesová sezóna tu bude jakbysmet a úkolem každé správné holky je samozřejmě sehnat si pohledného chlapce k tanci. Nahoďte pruty a lasa, lov začíná!

A hele. Vystrašení studentíci. Jak přikrčeně sedí v těch lavicích. A jak smutně koukají. Že oni letos maturují? Tak jim toho naložíme, aby měli proč brečet!

Ale ne. Je to tady. Konec paradájs a každodenní školní rutina je tu. Ale ještě chvilinku mi dovolte se potěšit ze všeho dobrého, co se mi tento měsíc přihodilo.

Není možné poznat, jaký ten druhý člověk doopravdy je. Protože nevidíte dovnitř. Znát ho můžete celý svůj život, a přesto netušíte, kdo před Vámi doopravdy stojí. To mi věřte.

Moji milí, zde se dočtete ty největší magořiny. Rozhodla jsem se totiž, že si zapíšu, co se mi v noci zdá.

Pozor, aby jste se při čtení nerozpustili!!! nudou

Prázdninové shrnutí se radikálně liší od těch minulých. Je takové líné, ulepené od potu, vonící po chloru, šťavnaté jako vychlazený meloun, voňavé jako ananas...

"Za chvíli za vámi přijedeme s otcem." pronesla jednoho dne babička do telefonu.

"Jak to, že tak najednou?" ptáme se.

"Přijeli Slováci"

"No do pr*ele..."