Když se nad tím tak zamyslím, opravdu se mi zdají skoro jen samé noční můry. Už dlouho jsem neměla vyloženě veselý sen. Ale moje starosti v každodenním světě tomu odpovídají. Možná se podivíte, že tu jsou sny z loňského prosince. Je pravdou, že si poslední dobou pamatuji průměrně jeden sen za měsíc, což je opravdu málo. Navíc jsou to samé zoufalé tragické snahy o přežití, takže náladě mi moje noční snění moc nepřidá. 

Jo, pátek, to je můj den!

Prvních deset splněných úkolů! 

Začátkem týdne jsem napsala článek. A celou dobu jsem přemýšlela, jestli ho zveřejnit. Jestli s tím vyjít na světlo, nebo to smazat. Včera jsem ho stokrát pročetla. Až jsem ho nakonec smazala. 

Máma měla v úterý promoci. A protože studovala na katolické univerzitě, samotnému ceremoniálu předcházela ranní mše v kostele. Byla jsem na ni docela zvědavá, protože za celý můj předlouhý život jsem byla na mši maximálně tak dvakrát. A vždycky jsem tam usnula, protože jako malá jsem se u toho děsně nudila.

Na netu jsem při brouzdání na mých oblíbených stránkách narazila na fajn video. Někdo zpracoval do krátkého videa nejlepší hororové filmy za posledních 122 let. Video se mi moc líbilo, je to pěkně sestříhané, s hezkou hudbou a tak nějak mě to navnadilo podívat se na nějaký hororový film. (odkaz na video)

Mám tu strašně moc moc novinek, které bych si tak nějak ráda sepsala a tím pádem i zarchivovala. Jo, mimochodem, čtete svoje vlastní blogy? Protože já jo. A docela často. A podivuji se nad tím, co jsem tehdy prožívala a nad tím, že už to není pravda. A podivuji se, jak se měním. Zvenčí i zevnitř. Ne, že bych byla vyspělejší, to ne. Ale měním se. Jestli k lepšímu, to těžko říct. Každopádně si takovéhle mé články čtu nejraději. Dýchne z nich na mě ta atmosféra. Konec sebechvály. Klapka, jedeme. 

je nejskvělejší na světě, protože dovolila, abych s ní udělala rozhovor. Rozhodla jsem se, že ten stejný rozhovor bych s ní mohla udělat po několika letech znovu, schválně, jestli bude mít stejné odpovědi.

Jo, jednou jsem slibovala, že nebudu psát žádné pitomé milý deníčku, ale mně se hrozně chtělo!

Dostanu někdy odpověď na alespoň jednu z mých otázek?